Jak a kdy jsi se dostal k MMA?

MMA jsem začal trénovat asi v 15 letech u Petra Macháčka.

Jakou máš vzpomínku na první zápas?

Dobrou, protože jsem vyhrál. Měl jsem za sebou už pár zápasů v thajboxu, takže jsem věděl co dělám.

Jak vzpomínáš na toto období? Užil sis dětství i když jsi chodil na tréninky a různé turnaje?

Ano, dětství jsem si užil. Od mala jsem sportoval, takže turnaje a trénování byly součástí mého života.

Zkoušel si různé techniky i na spolužácích?

Nikdy jsem nezkoušel žádné techniky na spolužácích. To jsem neměl zapotřebí.

Jaké cenné úspěchy jsi dosáhl?

Nejcennější úspěch byl 3. místo na amatérském mistrovství světa v MMA.

Za jak dlouhé období jsi stihl těch 34 zápasů?

34 zápasů jsem stihl zhruba za 4 roky. 

Jak je možné, že jsi měl tolik zápasů a jenom 3 prohry?

No prostě jsem byl dobrej (smích). Trénoval jsem a chodil jsem do školy. Škola byla na druhé koleji, sport byl vždy na prvním místě. Bylo docela jednoduché chodit do školy a do toho jenom trénovat. Na tom nebylo nic těžkého.

Který zápas ti zůstal nejvíce v paměti a proč?

Nejvíce mi utkvěl v paměti zápas z mistrovství Evropy, kdy jsem zápasil s Shamilem Musaevem. Musaev už měl v té době profesionální skóre 8-0 a mě bylo teprve 18 let. On byl asi o 4 roky starší. Nicméně to nebyla výmluva a do zápasu jsem šel. Prohrál jsem, ale myslím že jsem se docela držel.

Jak si snášel prohry? 

Prohry nesnáším samozřejmě dobře, to asi nikdo. Každá prohra byla vždy ponaučením pro přístě. Vrátit se lepší a silnější. Vzít si chyby z toho zápasu a natrénovat, aby se to už nestávalo.

Kdy nastal ten čas, že ses rozhodl přejít do profesionálního MMA? Kdyby byla možnost, odložil bys ještě ten přechod?

Nastalo to s přestupem do nového gymu (PriMMAt Gym Praha). Člověk nemůže být v amatérech do 30 let, takže je logické, že už musím jít dál.

Co by jsi doporučil dnešním amatérským zápasníkům? Čemu by se měli naopak vyhnout?

Doporučil bych jim hlavně nepřestávat a pořád trénovat. Lidi jsou dobří, jen když u toho vydrží. Zažil jsem spoustu talentů. Sám sebe za talent nepovažuji, prostě jsem u toho sportu dlouho vydržel. Myslím, že každý když vydrží je dobrý. Člověk nestagnuje a vždy se učí něco nového a nezůstává na místě. Hlavně aby si našli dobrý gym. Měli by se vyhnout kamarádům, co je táhnou dolů.

Ještě bych doporučil všem najít si kvalitní management, který se o ně bude starat. Bude jim shánět sponzory, protože v pozdější době to bude potřeba. Já jsem si to vyzkoušel. Trénovat a chodit do práce úplně nejde na profesionální úrovni. Já mám teď Ninu (Nina Sedláková), se kterou jsem maximálně spokojený. Je skvělá. Za krátkou chvíli mi našla spoustu nových sponzorů. Jsem za ni hrozně vděčný. Děkuji.

Děkujeme za rozhovor. (mg)

FOTO: IG LEO BRICHTA